Naples | Italy

9:03


I když tam koš byl, zřejmě ho moc lidí nevyužívalo, protože se všude kolem po ulicích válely odpadky. Stejně tak jako tam byla silnice, která sloužila i jako chodník a lidé se mezi auty motali s celkem velkou ladností pohybu. Občasné V podstatě neustálé troubení klaksonů mne vyvádělo z míry první den, pak už jsem si na něj zvykla a brala ho jako běžnou součást dne. Celkem brzy jsem tak přišla na to, že italská Neapol není ideální město k trávení poklidné dovolené. Protože po čtyřech dnech, které jsem v ní strávila, bych potřebovala další týden další dovolené. 😊 No, ale když se na ní koukám tak zpětně, docházím k závěru, že tak špatná nebyla a našly se na ní také pozitivní věci a spousty zážitků.






Hned po příletu jsem se vydala směr hotel. Ale jelikož tu městská hromadná jezdí jak se jí zlíbí, dost často se také stává, že prostě žádný autobus nepřijede, vyklubala se z cesty dlouhá procházka z letiště městem až k hotelu, celá pěšky a s kufrem (i když jen příručním). Nu což, alespoň jsem viděla kus města ihned po příletu. 





hlavní nádraží v Neapoli 

Domy zde minimálně zvenčí velmi zanedbané. 



Ubytovaná jsem byla v poměrně pěkném a příjemném hotelu Magris, právě nedaleko hlavního nádraží.


Ještě ten den odpoledne došlo i k prozkoumávání další části města, tentokrát části Chiaia na břehu moře. K večeři jsem si nemohla dát nic jiného než mušle (na pizzu a těstoviny došlo až později 😊).





Restaurace Ristorante L'Ostricaio a její mušle - byly tedy lehce trošku více přesolené, ale jinak dobré. 



Další den mne čekala cesta vlakem do Sorrenta, což je pobřežní městečko vzdálené asi 50 km od Neapole. Jako by se zde člověk najednou ocitnul v úplně jiném světě. Všude pořádek a čisto. Moře azurové. Jen zde chybí pískové pláže, tudíž boty do vody určitě sebou! Já je neměla a osobně jsem dost trpěla.












Druhým místem, které doporučuji k návštěvě a koupání, je neapolská chráněná oblast Parco Sommerso di Giaola, kam i jede z centra města autobus. Opět skoro jiný svět a nádherná příroda. Zde jsem si užila koupání a slunění rozhodně více, než v předchozím zmiňovaném Sorrentu. Je zde k vidění také několik zřícenin či archeologický park. 













A nebyla bych v Itálii, abych přeci neochutnala pravou italskou pizzu, těstoviny a zmrzlinu. Za mě top! 😊




V den odletu domů jsem byla trošku na pochybách. Na jednu stranu jsem se těšila domů, do města, kde se na každém rohu neválí odhozené plastové lahve, papíry, obaly, nebo i boty a oblečení. Na stranu druhou ten kdo mne zná, tak ví, jak miluji teplo a slunce a koupání, čehož si doma moc neužiji. Třeba zrovna teď, když píši tento článek, hlásí opět ošklivý víkend. Řekla jsem si však nu což, za chvílí mne čeká další dobrodružství a ne nadarmo se říká "všude dobře, doma nejlíp". 😊 Arrivederci Italia! 





Vaše Mája ♡

0 komentářů