Recenze: Svět podle Agnes

11:06

Kafíčko a nějaký ten ultramega cool in dámský časopis. Tomu jsem říkala moje best odpolední trávení času. Nebo dopolední. I polední vlastně. Ale večerní ani tak ne, protože po tom kafi nemůžete zachrápnout a máte ráno oči jako dva balóny (nebo prsa Pamely, můžete si vybrat). Pak jsem ale prozřela a řekla si "Ne Májo, musíš se sebou začít něco dělat!" a místo těch inspirativních, oduševnělých a strašně moc vzdělávacích časopisů jsem si zabalila knížku. S knihama jsem můj intenzivní vztah postupně ukončila někdy při vejšce, kdy jsem měla dost skript a časopisy jsem brala jako takový oddech. Tu a tam padla nějaká zajímavá, ale dohromady byste tyhle knížky spočítali na prstech jedné ruky. Možná by někdo řekl, že bych se za to měla stydět a možná i chodit kanálama. Zklamu vás, ani si nemyslím... a stejně nemám holinky.

Mám kamarádku, Agnes, která nedávno vydala svoji knižní prvotinu. Svoje knižní období (bohužel celkem jasné je to, že nebude mít zcela nekonečné trvání) jsem se rozhodla velmi prozaicky začít právě s ní (tou prvotinou, ale vlastně i kamarádkou). A musím se vám přiznat, že jsem se nepřestala smát v podstatě od začátku do konce. Tahle knížka je tak střízlivý (někdy taky "nestřízlivý") pohled na svět očima ženský a jejích každodenních trablů, ale i potěšení. Je o jejím méně více katastrofami a veselými historkami protkaným životem. Protože život s puberťákem, psem, kocourem a potkanem nemůže být vlastně ani jiný. Mnohokrát jsem viděla i vlastní prožitou životní story a dala mnohokrát zapravdu slovům vytištěných na jednotlivých stránkách.

Sobota: Jsme na místě. Hned, jak chlapec zjistil, že tu není wifi, tak požadoval okamžitej návrat domů. "To si snad děláš legraci, tohle jsou nejhorší prázdniny, JAKJSIMITOMOHLAUDĚLAT?!"

Kniha, psaná v lehce nekonvenčním stylu, se skládá z několika desítek kratších kapitol s vhodně zakomponovanými fotografiemi aktérů. Je psaná ve formě deníku spolu s vloženými vtipnými historkami či zábavným rozborem určitých životních kapitol nebo situací. Co třeba taková druhová analýza mužského pohlaví, jaký je rozdíl mezi panem Broučkem a panem Božským? Nebo co se stane (a že toho není málo), když žijete nablízku své milující, avšak až trošku více, na váš věk, pečující matky?

Radostný návrat domů z hor pak završila moje matka, kdy si sbalila lux, plnou tašku našeho špinavýho oblečení a jako že nám to vypere, než se někdo dostaví opravit pračku. Po hodině mi téměř plačky volá, že kvůli tomu, že jsem ji vrazila i obsah kočičího hajzlu do odpadků (takže za to logicky můžu já), tak ten lux i tašku s našima hadrama nechala položenou u popelnic a teď ji to jako došlo. Letěla jsem tam jak splašená, lux tam byl, ale taška byla už lehce probraná. Vítejte doma!

A i když život není vždycky peříčko, Agnes ukazuje, že se dá z téměř každé situace vybruslit s humorem a nadhledem. Tudíž pokud jste žena se stejným skvělým životním osudem, je podle mého názoru tato knížka tím nejlepším zlepšovákem všedních dnů. A pokud nejste? Nevadí! Alespoň víte, jak se na ten život připravit a nebrat ho moc vážně! Protože pokud nejde o život, jde o ... však víte.

Moje doporučení: 10 z 10!

P.S: Autorku můžete sledovat také na jejím stejnojmenném instagramovém a facebookovém účtu Svět podle Agnes, kde je možné ji v případě zájmu kontaktovat. Sledovat ji můžete také osobě, ale tomu se pak říká stalking, a ten český právní řád zapovídá. Takže ten moc osobně nedoporučuju... Knížka není k zakoupení v běžné síti knihkupectví a obchodů, k vyzvednutí je u autorky, popř. je možnost ji zaslat poštou. A jako bonus i s milým věnováním. 😊

Vaše Mája ♡